Hrady a zámky

Empírový zámeček v Nezdenicích

Empírový zámeček přestavěný do dnešní podoby v letech 1820-22 z původní barokní stavby. Na místě zámku ve středu obce stála gotická tvrz, která ve 14. století patřila vladykům z Nezdenic. V česko-uherských válkách poslední třetiny 15. století byla zpustošena, ale později znovu obnovena. Od roku 1589 patřila ves Bartodějským a roku 1637 ji od evangelíka Fridricha Kaltkreutera koupil Menhart Marsinay. Tvrz v té době ještě musela existovat.

Roku 1714 koupili Nezdenice Serenyiové, kteří v následujících letech přestavěli tvrz v barokní zámek. V letech 1740 - 1815 drželi Nezdenice Kounicové, od nichž je koupili Herringové. Jan Herring na místě starého zámku postavil novou jednoduchou patrovou empírovou budovu. V letech 1925-48 patřil zámek bratřích Spíškům, kteří jej opravili.

Zámek Nový Světlov v Bojkovicích 

Oblast moravskoslezského pohraničí byla po několik století vystavena častým a velmi pustošivým nájezdům z Uher. Vpády usnadňovaly četné průsmyky pohraničních hor, kterými přicházely divoké hordy nájezdníků z Uher na Moravu, kde loupily a ničily vše, co se jim postavilo do cesty. Pro obyvatele kraje tak vytvářely nesnesitelné podmínky. Proto zde docházelo k častým zánikům osad (v okolí Bojkovic dvanáct).

Okolní hrady včetně Nového Světlova byly budovány jako opevněná centra proti nájezdníkům. Kromě Nového Světlova všechny zanikly. Kromě obranné funkce měly tyto hrady i funkci hlásnou, signalizační. V případě napadení přijímaly a předávaly výstražné signály dále do vnitrozemí, kde varovaly před přicházejícími nájezdníky. Koneckonců i název "Světlov" pochází pravděpodobně od výstražných planoucích ohňů.

V době mezi 14. a 15. stoletím drželi světlovské panství Šternberkové, kteří sídlili na Starém Světlově nad Luhačovicemi. Poté se vystřídalo nad panstvím několik majitelů a po uherských válkách bylo prodáno Landštejnům.

Zřicenina Zuvačov 

Zuvačov byl gotický hrad, již roku 1517 jmenovaný jako pustý. Zbytky zřícenin hradu se nachází asi 1,5 km východně od obce na samostatně stojícím kopci - kóta 418,7. Na temeni kopce je plošina o průměru asi 30 m, která má na svém západním okraji nad přístupovou cestou asi o 6 metrů vyvýšené místo - zbytek po věži. Průměr věže byl asi 9 metrů, zbytky zdiva jsou viditelné jen v kořenech stromů prorostlých, jinak je vše zasypáno hlínou. Druhá, o 5 metrů nižší velká plošina hradu je v terénu zvlněná, pozůstatky po stavbách nejsou jasné, půdorys se nedá jasně identifikovat.

Kolem celého hradiště o 17 metrů níže prochází příkop, který je na severu a na jihu dost zanesený spadlým kamením, takže jeho hloubka není velká (2 - 3 metry). Na západní straně je příkop vytesán ve skále a je široký asi 12 m, dále následuje užší část (asi 6 metrů) a přístupová šíje, která se stáčí směrem k hradu. Hrad byl postaven z lomového kamene