Přírodní památky

Chmelinec

Mokřadní i mezofytní louky s výskytem ohrožených druhů rostlin.

Základní údaje: Lokalita se nachází v údolnici potoka Drietomica na severovýchodním okraji obce Vyškovec, k.ú. Vyškovec, V: 2,7616 ha, n.v.: 440 m.n.m.

Geologie, půdní poměry: Karpatský flyš s půdou hnědou, slabě oglejenou.

Co tu kvete: Na mokřadech nacházíme hojně prstnatec májový, dále pak kruštík bahenní a mečík střechovitý. Na sušších místech území se vyskytuje prstnatec bezový, hlavinka horská, orlíček planý, zvonek klubkatý.

Co tu žije: Podrobnější průzkum fauny zatím prováděn nebyl, z nahodilého pozorování jmenujme alespoň motýly ohniváčka modrolesklého a modráska očkovaného. Vyskytují se zde také význačné druhy hmyzu vázané na údolní mokřady, především vážky páskovec dvojzubý, šídlo pestré, vážka žlutavá a v. tmavá.

Historie: Původně jednosečné louky s extenzivní pastvou. V současné době o většinu území nemají vlastníci zájem.

Grun

Květnatá louka s ovocným sadem, výskyt ohrožených druhů rostlin. 

Základní údaje: Pastvina na levém břehu potoka, který odvodňuje severní svahy Malého Lopeníka a vlévá se do potoku Hrubár, k. ú. Lopeník, V: 3,4562 ha, n. v.: 610 m.n.m.

Geologie, půdní poměry: 
Karpatský flyš s půdou hnědou, jílovitohlinitou, hlubokou. 

Co tu kvete: Vyskytuje se zde řada chráněných a vzácných druhů. Roste zde např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens) a mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus).

Co tu žije: Z ornitofauny zaznamenán výskyt budníčka menšího (Phylloscopus collybita), budníčka většího (Phylloscopus trochilus), budníčka lesního (Phylloscopus sibilatrix), lindušky lesní (Anthus trivialis), ťuhýka obecného (Lanius collurio), pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla), pěnice pokřovní (Sylvia curruca), pěnice vlašské (Sylvia nisoria) a chřástala polního (Crex crex). Ze vzácných druhů hmyzu zde byl zaznamenán z motýlů ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a kovolesklec Syngrapha modesta, z brouků např. chrobák ozbrojený (Odontaeus armiger).

Lom Rasová

Opuštěný pískovcový lom zčásti zatopený vodou s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Základní údaje: 
Lom 2,5 km jihovýchodně od obce Komňa, k. ú. Komňa, V: 4,4332 ha, n. v.: 550 m.n.m.

Geologie, půdní poměry:  Karpatský pískovcový flyš. Lom je vyhlouben 8-15 m pod úrovní terénu. Část lomu je zatopena stálým jezírkem s hloubkou až 4 m. 

Co tu kvete: Na opuštěných plochách lomu proběhla zajímavá sukcese rostlin včetně druhů vzácných a ohrožených, vyskytuje se zde např. vstavač vojenský (Orchis militaris), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris) a vzácná hruštička okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia).

Co tu žije:  Původně bylo jezírko lomu významnou lokalitou obojživelníků čolka velkého (Triturus cristatus), horského (Triturus alpestris) i obecného (Triturus vulgaris). Nelegálně výsazenými rybami byli tito obojživelníci téměř vyhubeni. Dnes zde přežívají pouze kuňky žlutobřiché (Bombina variegata) a ropuchy obecné (Bufo bufo). Na volných plochách lomu nacházejí vhodné podmínky plazi zastoupení ještěrkou obecnou (Lacerta agilis) a užovkou hladkou (Coronella austriaca). Občas se zde vyskytuje výr velký (Bubo bubo).

Mravenčí louka (Rubaniska)

Krajinářsky hodnotný a druhově pestrý komplex původních pastvin, zarostlých mezí a rozptýlených skupin keřů a stromů, s výskytem ohrožených druhů rostlin.

Základní údaje: Území leží 1 km V od obce Strání-Květná, k.ú. Strání, V: 9,6531 ha, n.v.: 450 m.n.m.

Geologie, půdní poměry: Karpatský flyš s půdou hnědou, slabě oglejenou , hlinitou až jílovitohlinitou, náchylnou k erozi. 

Co tu kvete: Výskyt ohrožených druhů rostlin jako např. vstavač kukačka (Orchis morio), vstavač vojenský (Orchis militaris), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata).

Co tu žije: V pramenných stružkách se vyskytují hojně larvy mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Běžně se na území vyskytuje skokan hnědý (Rana temporaria), byla zde pozorována užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus).

Historie: Území historicky využívané jako jednosečné louky. Západní část území byla jedenkrát pohnojena minerálními hnojivy a částečně byla dokonce zorněna myslivci. Políčko bylo od roku 1987 ponecháno samovolné sukcesi a velmi rychle se zapojilo do okolní luční vegetace. V letech 1988-91 byly brigádnicky pokoseny a od náletu vyčištěny některé plochy ve východní části území.

Pod Hribovňou

Fragment květnatých luk a pastvin v členitém svažitém terénu, převážně se severní expozicí.

Základní údaje: Květnaté louky cca 400 m SV od kóty Hribovňa, k.ú. Vyškovec, V: 6,6464 ha, n.v.: 600 m.n.m.

Geologie, půdní poměry: Karpatský flyš s půdou hnědou, písčitohlinitou, mělkou.

Co tu kvete: Vyskytují se zde ohrožené druhy rostlin jako vemeníček zelený, hořeček žlutavý, mečík střechovitý, pětiprstka žežulník, prstnatec bezový, hlavinka horská, prstnatec májový, vemeník dvoulistý, prstnatec listenatý, prstnatec fuchsův

Co tu žije: Jsou zde typické druhy motýlů bělokarpatských květnatých luk jako např. ohniváček modrolesklý, perleťovec dvouřadý, bourovec pryšcový, kovolesklec Chrysaspidia chryson, přástevník angreštový.

U zvonice

Původní společenstvo pastvin a jedna z posledních lokalit ohrožených druhů rostlin na Lopenicku.

Základní údaje: Pastvina 0,7 km severně od kóty Kobylec, k. ú. Lopeník, V: 1,2700 ha, n.v.: 660 m.n.m.

Geologie, půdní poměry: Karpatský flyš s půdou písčitohlinitou. 

Co tu kvete: Bohatý výskyt ohrožených druhů rostlin jako je hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a tolije bahenní (Parnassia palustris).

Co tu žije: Z motýlů patří k typickým zástupcům hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia). V posledních letech zde byly nalezeny i teplomilné druhy bezobratlých jako křižák pruhovaný (Argiope bruennichii) a kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Z plazů se vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Z ptáků byli na lokalitě pozorováni např. cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) a strnad luční (Emberiza calandra).

Historie: Lokalita byla původně součástí rozsáhlých jednosečných luk s extenzivní pastvou dobytka. V 70 letech bylo okolí zorněno. V současné době kosí vlastník pravidelně spodní část. V horní části bylo vlastníkem obnoveno kosení po dotaci v r. 1992.

Žleb

Výskyt kriticky ohrožené mochny drobnokvěté (Potentilla micracantha).

Základní údaje: Louka s prameništěm a dubohabrový háj při východním okraji obce Hostětín, k.ú. Hostětín, V: 6,7763 ha, n.v.: 400-450 m.n.m.

Geologie, půdní poměry: Vrstvy magurského flyše zastupují bystrické vrstvy zlínského souvrství, střídají se zde jílovce až slínovce s glaukonitickými pískovci, místy arkózovitými. Půdní typ je kambizem typická, nachází se zde i kambizem pseudoglejová.

Co tu kvete: Na louce se vyskytují některé ohrožené druhy rostlin jako vstavač kukačka (Orchis morio), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea subsp. conopsea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), hruštička menší (Pyrola minor), áron karpatský (Arum alpinum). Dubohabrový háj je bohatou lokalitou výskytu kriticky ohroženého druhu mochny drobnokvěté (Potentilla micracantha). Tento pozoruhodný submediteránní druh se v ČR vyskytuje pouze na malém území v Bílých Karpatech mezi obcemi Hostětínem a Štítnou nad Vláří.

Co tu žije: Vyskytují se zde běžně rozšířené živočišné druhy, např. ještěrka obecná, rosnička zelená, z ptáků ťuhýk obecný. Ze vzácných motýlů zde byl zjištěn okáč stínovaný (Lasiommata petropolitana).

Historie: Původně bylo území využíváno jako jednosečné louky. Místy byly pravděpodobně i drobná políčka. V době užívání JZD Záhorovice byly louky v horní části přihnojovány a zbytek intenzivně pasen. V mokřadu byly v r. 1984 vybudovány jímací studny, které jej významně odvodňují. V současné době je lokalita z větší části kosena ZO ČSOP Hostětín pod vedením místního aktivisty pana Drahomíra Orsáka.