Přírodní rezervace

Hutě

Členité svažité území s bývalými pastvinami prostoupenými rozptýlenou zelení, mokřady, pramennými vývěry (pěnovcové luční prameniště) a lesíky. Výskyt ohrožených druhů živočichů a rostlin

Základní údaje: Území se nachází v severovýchodní části katastru obce Žítková na levém břehu Mandaského potoka, k.ú. Žítková, V: 12,2291 ha, n.v.: 450-540 m.n.m.

Geologie, půdní poměry: Geologickým podkladem je karpatský flyš s půdou jílovitohlinitou až hlinitou.

Co tu kvete: Společenstva rostlin tvoří pestrou mozaiku suchomilné, mokřadní a ekotonální vegetace. Z ohrožených druhů rostlin se zde vyskytuje např. vstavač kukačka, vstavač vojenský, prstnatec bezový a májový, pětiprstka žežulník pravá a horská, hlavinka horská, kruštík bahenní, hořeček žlutavý a brvitý. Jedná se o historickou lokalitu (moravská strana Včího vrchu - S. Staněk) pro Bílé Karpaty vyhynulých druhů orchidejí - vstavače štěničného a švihlíku krutiklasu, které by zde mohly být znovu nalezeny.

Co tu žije: Z entomologického hlediska lokalita cenná výskytem perleťovce dvouřadého na SZ hranici rozšíření v Evropě, dále kovolesklec Chrysaspidia chryson, přástevník angreštový, ohniváček modrolesklý a černočárný.

Z významnějších druhů ptáků se zde vyskytuje datel černý, holub doupňák, holub hřivnáč, pěnice vlašská, pěnice černohlavá, pěnice pokřovní, budníček menší, pěvuška modrá, červenka obecná.

Na lokalitě je velmi bohatá a zachovalá fauna měkýšů, mimo jiné zde byl objeven nový druh slimáka pro Českou republiku, podkornatka Lehmannia nyctelia. Byla zde zjištěna také populace měkýše vrkoče bažinného (Vertigo moulinsiana). Jedná se o první nález v CHKO Bílé Karpaty a přítomnost tohoto druhu dokládá vysokou zachovalost tohoto území. 

Historie: Původně využíváno především jako jednosečné louky a pastviny. Na části území byly extenzivní ovocné sady (především švestkové). Lesíky byly využívány občasnou výběrovou těžbou. Ve spodní části území byla drobná políčka. V době kolektivního hospodaření ZD Záhorovice byla horní část devastována intenzivní pastvou ovcí bez předchozí seče. Soukromníky zůstala kosena pouze malá část.

Pod žítkovským vrchem

Komplex luk a pastvin s rozptýlenou zelení, ve kterém se střídají společenstva mokřin, lesních okrajů i sušších stanovišť. 

Základní údaje: asi 500 m SV od Žítkové, od kóty 699 Žítkovský vrch. Rozloha 16,05 ha, nadm. výška:480 - 620 m 

Původní společenstva zde zůstala zachována jen v malých enklávách na okrajích a lze zde najít prstnatec bezový a májový, vstavač kukačku, hořeček brvitý. Oblast je však ohrožena náletovými dřevinami. (Bílé Karpaty) 

Bývalé pastviny s rozptýlenými lesíky na severovýchodním svahu Žitkovského vrchu (669 m n. m.), Krajinářsky velmi hodnotný rozsáhlý komplex luk a pastvin s rozptýlenou zelení, ve kterém se střídají sušší stanoviště, mokřady i stromová zeleň. 

Geologie - Území budují sedimenty svodnického souvrství bělokarpatské jednotky magurského flyše s převahou vápnitých prachovitých jílovců (spodní paleocén-svrchní křída). Antropogenní ovlivnění reliéfu podmínilo sesuvnou činnost a vychází z hospodářské činnosti obyvatel. Na svahových sedimentech vznikla kambizem typická, na vlhčích stanovištích kambizem pseudoglejová. 

Co tu kvete: Na sušších místech se objevuje krátkostébelná vegetace svazu Violion caninae, s ostřicí kulkonosnou (Carex pilulifera), ostřicí bledavou (Carex pallescens), bikou mnohokvětou (Luzula multifora), bikou ladní (Luzula campestris) a bikou bělavou (Luzula luzuloides). Územím protéká několik pramenných stružek, v jejichž okolí najdeme mokřadní vegetaci svazu Calthion s pcháčem potočním (Cirsium rivulare). V rezervaci bylo zaznamenáno celkem 240 druhů, ze vzácnějších se zde dosud roztroušeně vyskytují prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), tolije bahenní (Parnassia palustris), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) a hořec brvitý (Gentianopsis ciliata). 

Co tu žije: Kromě motýlů typických pro karpatské louky zde žije také dlouhozobka chrastavcová (Hemaris tytius). Z fytofágních brouků stojí za zmínku výskyt nosatců Alophus weberi, Donus intermedius a nosatčíka Apion interjectum. Z významných druhů ptáků zde žije chřástal polní (Crex crex). 

Rasová

Na silniční trase Uherský Brod - Starý Hrozenkov je autobusová zastávka Nový Dvůr, známá pod starším názvem Rasová. Asi po dvou stech metrech po hlavní silnici směrem na Starý Hrozenkov přijedete k vyústění lesní cesty přehrazené závorou. Vydáte-li se po ní, po několika metrech se před vámi otevře přírodní rezervace Rasová, jež byla v roce 1991 vyhlášena přírodní památkou.

Do konce padesátých let byl lom využíván k těžbě pískovce. Na některých místech lokality jsou proto vidět pražce, které ještě nestačila pohltit okolní příroda. Lokalita leží v nadmořské výšce 550 metrů nad mořem. Základní horninu tvoří flyš - jedná se o soubor střídajících se vrstev pískovců a jílovců, které jsou usazeninami třetihorního moře. Jde zejména o magurský pískovec bělokarpatské jednotky. Pískovec je jemnozrnný, světle šedý s mezivrstvami jílovitých břidlic. Lámal se zde lomový a soklový kámen, později - po výstavbě drtiče se vyráběly převážně drtě a silniční štěrky. Důležitou roli sehrál při výstavbě silnice č. 50/I, vedoucí na Slovensko, uskutečněné ve třicátých letech minulého století.

Po opuštění tesařskou společností začal lom pustnout a vytěžený prostor zaplavila podzemní voda. V nově vzniklém jezírku, které se dnes už podstatně rozšířilo, našlo svoje místo vodní rostlinstvo. Největší zastoupení má rákos a orobinec. Na souši se objevily mezi prvními dřevinami břízy. Ze suchozemských rostlin, jichž tu bylo napočítáno 199 druhů, se vyskytují i některé druhy orchidejí. Z fauny se zde objevují obojživelníci, které najdeme jenom v nepoškozeném přírodním prostředí. Z mlokovitých to jsou některé druhy čolků (obecný a horský), z žab potom skokan hnědý, ropucha obecná, ropucha zelená, kuňka žlutobřichá. rozmanitý je i výskyt vážek, kterých v Rasové žije asi 15 druhů. Pískovcové ploché desky skýtají přirozené prostředí pro ještěrku obecnou a ještěrku zelenou. Z hadů je tady zastoupena užovka obojková.

Ve Vlčí

Pastviny s rozptýlenými lesíky v členitém terénu pramenné mísy na hlavním hřbetu Lopenické hornatiny, 0,8 km severovýchodně od kóty Kykula (746 m n. m.). Zachovalá travinobylinná společenstva s výskytem ohrožených druhů rostlin. 

Základní údaje: Leží v jižní části obce Vyškovec 800 m SV od kóty Kykula, k.ú. Vyškovec, V: 21,6829 ha, n.v.: 670 m.n.m., 

Geologie, půdní poměry: Karpatský flyš s půdou písčitohlinitou, středně hlubokou. Členitý svážný terén s několika sesuvy a prameništi. 

Co tu kvete: Na suchých stanovištích převládá karpatské společenstvo extenzivních pastvin (asociace Anthoxantho-Agrostietum) s kostřavou červenou (Festuca rubra). V sesuvném území ve vegetaci dominuje přeslička největší (Equisetum telmateia). Bylo zde pozorováno celkem 250 rostlinných druhů, např. vemeníček zelený (Coeloglossum viride), hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), hořeček žlutavý (Gentianella lutescens), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec listenatý Soóův (Dactylorhiza longebracteata subsp. sooana), vstavač obecný (Orchis morio), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vratička měsíční (Botrychium lunaria) a hořec brvitý (Gentianopsis ciliata). Část rezervace pokrývají menší bukové lesíky. 

Výskyt řady ohrožených druhů rostlin jako např.pětiprstka žežulník, vemeníček zelenavý, hlavinka horská, prstnatec bezový, prstnatec listenatý, hořeček žlutavý, hořeček brvitý, bělozářka větevnatá, mečík střechovitý, zvonek klubkatý.

Co tu žije: Ojediněle se zde vyskytuje chřástal polní. Žije zde řada zajímavých druhů živočichů, např. motýl martináček bukový (Aglia tau), karpatská masařka (Sarcophaga zumptiana), nosatci Tychius stephensi, Donus intermedius a Hypera fornicata. Z plazů zde žije ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), z ptáků mimo běžné druhy luk a pastvin také chřástal polní (Crex crex) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). 

Historie: Louky byly využívány jako jednosečné s extenzivní pastvou dobytka, některé dnešní louky byly původně drobná políčka především v okolí bývalých samot. Lesíky (původně daleko méně rozlehlé) byly těženy výběrovým způsobem s následnou přirozenou obnovou. V současné době nejsou nejhodnotnější plochy koseny a zvolna zarůstají. V horní části rezervace byly nelegálně umístěny stavby - maringotka a vlakový vagon.